Sumec velký – kde jej hledat

Sumec velký obývá rozsáhlejší a teplejší nížinné vody a s nimi související odstavená ramena a tůně. Sumec velký dobře zdomácněl i v mimopstruhových údolních nádržích a ve větších štěrkopískovištích. Za trvalá stanoviště si sumec vybírá tůně a zátoky s členitým, mírně zabahnělým dnem, hlubší výmoly ve dně řečiště, podemleté břehy, soutoky řek a zavalené dno.

Na jaře hledáme sumce na těchto trvalých stanovištích, později již sumec přejíždí za potravou. Zastihneme ho u dna hlubších proudů (známe-li, kudy přetahuje), ve výmolech s klidnou vodou kde se proud uklidňuje v tišině, večer i pozdě večer je sumec při hladině, kdy se prozrazuje jemným žblunknutím, tzv. pukáním, které vzniká vsrknutím vody u hladiny. Ve dne sumec zaláhává  za pařezy, velké balvany i za porosty vodních rostlin.

Sumec velký – kdy jej lovit

Sumec velký bere od prvního znatelného oteplení vody až do podzimního ochlazení, což bývá při teplotě kolem 10 stupňů. Nejvíce sumců se chytne od skončení doby hájení do konce srpna, pak jsou úlovky spíše náhodné a ojedinělé. Příznivé podmínky, za kterých sumec, bere, a to ještě většinou po celý den, jsou teplé, podmračné a dusné počasí, slabý deštík, bouřkové počasí, na údolních nádržích navíc mírně zvlněná hladiny.

Za teplých a jasných slunných dnů hledáme sumce v sevřených proudech nad hlubokými tišinami, kam vyjíždějí za potravou. V době shánění potravy sumec přetahuje a objíždí úseky až několik set metrů dlouhé a pak se k trávení vracejí do svého úkrytu. Také u sumce platí, že nejlepší dobou k jeho lovu jsou časná rána a pozdní večery. Doba braní se vyznačuje určitou pravidelností, která je místně proměnná a závislá především na věku sumců, trvá běhen dne jen krátce.

Sumec velký – vhodné náčiní

Náčiní silné a těžké podle způsobu lovu a velikosti sumce, kterého můžeme očekávat. Pruty na plavanou a pro přívlač mohou být kratší, pro chytání na těžko a na “šibeničku” těžší a delší než 3 m. Vlasec o tloušťce 0,40-0,60, máme-li naviják s velkou cívkou, která pojme 100 m i silnějšího vlasce, pak na položenou použijeme i vlasec silnější.

Splávek větší a těžší, v některých případech může byž nahrazen tyčovým splávkem nebo upravenou bójkou podle rybářského řádu. Zátěže středně velké a velké. Háčky velikosti 4/0-10/0. Třpytky 6-10 cm dlouhé (ledvinky nebo typ Heintz), vláčecí systémy a nástržní konstrukce, obratlíky, excentrické olůvko. Nejdůležitější je naviják.

Sumec velký – lovební způsoby

Sumce je možné lovit všemi lovebními způsoby mimo muškaření. Na plavanou se splávkem ( v proudící i stojaté vodě), na plavanou s tyčovým splávkem (ve stojaté vodě), “na šibeničku”, zvedáním a spouštěním. Na položenou se splávkem i beze splávku, i za použití různých typů souudicoví. Vláčení s umělými nástrahami (třpytky), woblery a copy nebo s čerstvými i konzervovanými rybičkami na vláčecích systémech. Sem možno počítat i zvedání a spouštění jako druh svislého vláčení.

Sumec  velký – nástrahy

Sumec je nevybíravý. Sumec velký sebere vše, co je živočišného původu a je unášeno vodou. V jarních měsících používáme žížaly, později živé i mrtvé rybky, drůbeží střívka, na nudličky nakrájená játra nebo slezinu, velké pijavky i některé druhy suchozemského hmyzi i do vody spadlou myšku, ptáka a kousky masa z úhoře i ostatních ryb. Z živých rybek se osvědčuje velký lín, ježdík a hrouzek.

Sumec velký – ostatní

Sumec se v některých údolních nádržích vyskytuje tak hojně, že stojí za to se na lov této trofejní ryby specializovat. Kdo zná místa, kde má sumec svůj úkryt, kudy sumec přetahuje nebo kam vyjíždí do mělčin za drobnými rybkami, je pánem místní situace, takže když neuspěje hned první den, má reálnou naději druhý den. Doporučovaná metoda lovu s vábničkou (se špláchadlem) se na našich frekventovaných vodních plochách může používat jen ojediněle a jako lovební rarita.

Štika obecná – kde ji hledat

Štika obecná je  velmi hojně rozšířenná. Štika obecná je dravec, který se vyskytuje od nížinného pásma cejna až na okraj pstruhového pásma. Štika obecná se v menším množství vyskytuje i ve vodách pstruhových, kde je štika obecná intenzívně potlačována. Třebaže štika obecná dává přednost teplejším a rozsáhlejším vodotečím a odstaveným ramenům, najdeme ji v podhorských úzkých potocích a v malých odstavených tůňkách, stejně jako ve velkých údolních nádržích, zejména v prvních letech po jejich napuštění.

Štika obecná obývá místa, úseky, kde je dostatek sebemenších úkrytů, s porosty vodních i bahenních rostlin, s podemletými břehy, s kořeny pobřežních porostů, s naplaveními překážkami v řečišti, vývraty a třeba i ponořenými převislými větvemi. Při lovu štiky  nesmíme žádnou, třeba malou překážku, umožňující štice úkrytí, třeba při břehu pod převisy pobřežní buřeně, přehlédnout. Výskyt štiky obecné je podmíněn i přítomností drobných rybek.

Štika obecná s oblibou vyhledává úkryt ve stínu. Štika obecná je rybou stanovištní, přesto za určitých podmínek přetahuje na nevelké vzdálenosti. Štiku hledáme v hlubších zátokách s tichou vodou, která souvisí proti proudu s hlubší tažnou vodou při břehu. V létě  je štika obecná lovena  ve vodě méně hluboké i tažné, nikdy při hladině, k  podzimu je štika v obvodu úkrytů ve střední hloubce i u dna, po silnějším ochlazení vody, když se drobné rybky stáhly k zimování do hloubek, je štika obecná v klidných partiích zcela u dna.

Štika obecná – kdy jí lovit

Kdy štika obecná bere? Intenzita braní štik  závisí na roční době. Začátkem léta, kdy má štika obecná dostatek potravy, berou jen velmi vlažně. Koncem července a v srpnu je štika obecná o něco aktivnější. Štika obecná se loví více od září. Srpen, září a říjen jsou také nejúspějnějšími měsíci lovu štiky obecné na údolních nádržích. V letních měsících zabere štika obecná nejspíš časně ráno nebo až pozdě k večeru, později po celý den, ke konci štičí sezóny (v listopadu) kolem poledního.

štika - i taková se dá ulovit
štika – i taková se dá ulovit

Štika bere v létě, když je vyšší stav vody, pochmurné dny s mírným větrem a přeháňkami, které přinášejí ochlazení, na podzim naopak teplejší jasné dny s mlhavými rány a večery. V létě je pro lov štiky nepříznivá čistá, zapadlá voda, stejně jako velká zakalená voda, horko a slunečno, na podzim období před rychlým zhoršením počasí a studené severní nebo východní větry. Svůj půvab má také lov štiky na plavanou, když v prosinci zamrznou jen okraje při březích.

Štika obecná – vhodné náčiní

Vybavení pro lov štiky musí odpovídat lovebnímu způsobu. K vláčení štik vláčecí prut (při zarostlém pobřeží 2,5 m, při volné vodě a při lovu štik z loďky 1,8 m), vlasec o tloušťce 0,24-0,32, karabinky, obratlíky, ocelové lanko, vláčecí víceháčkové rybičkové systémy.

K lovu štik na plavanou pak delší a silnější prut (3-4 m), vlasec o tloušťce 0,25-0,30, větší splávek (tzv. káča), splávky doprovodné, háčky Italien 1/0-4/0, trojháčky 3-3/0. Dvojháčky jako nesportovní (při lovu štiky) úmyslně neuvádím. Dále je na štiky potřeba ocelové (nebo jiné) jemné lanko 30-60 cm dlouhé, chomoutky a jiné chňapací systémky na živou rybku. Na štiky se osvědčují také různé nástražní konstrukce, jako paternostery.

Štika obecná – lovební způsoby

Základní způsoby, jak se dá ulovit štika obecná jsou tři. A to na plavanou se splávkem, na položenou a přívlač. Zejména v prvních dvou způsobech došlo k tolika obměnám, že je ani není možné zevrubně popsat. Běžně prováděná přívlač při lovu štiky obecné  využívá třpytky, mrtvé rybky na různých systémech, woblery, vláčecí soustavy s vrtulkami nebo jícnovými olůvky.

Do skupiny přívlače patří i svislé vláčení z hloubky nahoru a svislé trhané vláčení, jako spouštění a zvedání nástrahy. Zásadou u všech lovebních způsobů štik by mělo být, aby nedocházelo ke zbytečnému zraňování podměrečných štik a aby  bylo možné bez poškození štiky vracet zpět do vody, volba velikosti nástrah má být taková, aby si na ně podměrečná štika obecná netroufla.

Štika obecná – nástrahy

Třebaže lovební způsoby štiky obecné jsou kombinované, nástrahy jsou celkem jednoduché. Při vláčení jsou to třpytky všech známých druhů, kombinovaných barev, velikosti do 5-10 cm, mrtvá rybka čerstvá i konzervovaná do velikkosti 8-12 cm a všechny druhy woblerů a rapal. Při lovu štik na plavanou je to  živá rybka velká 8-15 cm, ale i větší.

Jako živé nástražní rybky pro lov štiky obecné používáme především druhy ryb, které v místě lovu žijí a které na nastržené udici nejdéle vydrží nejen živé, ale především čilé.  Ke zvlášť odolným druhům patří karas. Štika obecná, zvlášť větší kusy, se může lovit na mrtvou rybku. Účinnost všech druhů umělých nástrah při lovu štik,  je třeba dlouhodobě pro tu kterou vodu vyzkoušet.

Štika obecná – ostatní

Štika obecná, třeba někdy slepý dravec, je velmi plachá a opatrná, proto se musíme na břehu před štikou dobře krýt. Při vyplašení sice štika obecná někdy jen popojede a zůstane stát, ale je přitom ve střehu a nezabere. Štika obecná neloví jako ostatní dravci tak, že by kořist vyhledávala v širším okruhu, ale za kořistí buď jen ze svého postavení vyráží, nebo nanejvýš pouze popojíždí po nejbližším okolí. Štika  obecná je typickou příbřežní rybou, kde ji také ponejvíce hledáme.

Štika obecná je rybou stanovištní. Štika obecná příjímá potravu poměrně v pravidelnou dobou. Proto úspěch má ten, kdo delší dobu pozoruje vodu a zná stanoviště štiky a čas, kdy štika obecná loví. Při zdolávání štiky obecné  platí dvě zásady, především, aby se štika obecná nedostala do nějaké závady, a pak nedovolit, aby štika obecná vyskočila při napjatém vlasci nad vodu. Při výskoku dovede štika obecná učinit takový švih hlavou, že se háček, ale i několik háčků i s nástrahou z tlamy vytrhne.

Při zdolávání štiky se nesmíme stavět tak, aby nás štika obecná, když ji máme již v dosahu, spatřila, polekala by se a podnikla nový, nečekaný osvobozovací únik. Štika obecná se osvobozuje co nejšetrněji. Preventivní ochranou před poraňováním podměrečných štik by bylo lovit jen na živé rybky nejméně 15 cm dlouhé, na které by neměla zabrat podměrečná štika obecná. V časném podzimu nástrahu na štiku umísťujeme na polovinu až tři čtvrtiny hloubky, později 20-30 cm nade dno.

Vláčíme poctivě až ke břehu, protože štika obecná velmi často nástrahu jen sleduje a teprve až těsně u břehu štika zaútočí. Délku odhodu vláčené nástrahy volíme tak, aby byl případný zásek důrazný. Štika obecná je po kaprovi nejoblíbenější ryba českých rybářů.

Zdroj: 1000+1 rada pro rybáře, Jaromír Říha